Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Jsme taková normální rodinka - veterinářka a řezník, 1 dítě, několik psů, hejno slepic, králíci, kočky a tak. Všechno to běhá po dvorku nebo se s tím chodí ven (podle druhů - slepice kupříkladu nevenčíme, mají jen výběh). S manželem se oba věnujeme výcviku psů a téměř každé zvíře pořizujeme s vidinou pracovního šampiona - zkoumáme rodokmeny, prohlížíme a sledujeme rodiče našeho budoucího štěňátka. Pak přijde pejsek k nám, vypadá super a potom se z něj nějak stane darmožrout, protože buď není úplně dobrý nebo je nějak nemocný (a že si teda vybírají choroby). Jediným opravdu úspěšným byl Pepův odchov Cento Zborea - německý ovčák, (účast na výběrových závodech, kvalifikován na MR IPO jako náhradník) jehož kariéru ovšem předčasně ukončil úraz. Naše milé darmožrouty ovšem neprodáváme,  byť nejsou k ničemu (jen sakra nedobytná kasička), nýbrž si je doma hezky opečováváme, aby se dožili co nejdelšího věku. Jsou totiž moc prima a dělají nám radost jako kamarádi, nenásilně nás nutí  k pravidelnému pohybu,  stále testují naši pozornost  a dbají o naši dobrou tělesnou i duševní kondici. Spektrum našich plemen není nijak extra široké, já, letitá kníračkářka, jsem se nedopatřením dostala k úžasné feně malinoise a zamilovala si toto plemeno natolik, že belgičáci mě asi budou provázet celý zbytek života. Zblbla jsem do nich i manžela - zarytého ovčáčkáře. No co, malina je vlastně taky ovčák, jen trochu jiný. Dlouhá léta jsem taky pokukovala po teriérech, ale dost jsem se bála, že bych třeba nezvládla výchovu. Nicméně když zestárla naše asi poslední kníračka Isa, zjistila jsem, že za těch 13 let se povahy kníračů posunuly někam, kde bych rozhodně pro psa nesáhla.  

V současné době u nás  pobývají celkem 4 psi - moje 2 fenky,   postarší parsonička Shelby a mladá naděje Kety, manželův malinois Acer a synkova tervuerenka Eevee.  Od 22. prosince 2009 přibyla do naší smečky 5letá parsonka se vznešeným jménem Ultra Quest Sky´s The Limit, americká šampionka.  Prozaicky se jí ovšem říká Shelby a je nyní naší služebně i věkově nejstarší.  Má za sebou maličko problematičtější život, tak jsme se rozhodli, že jí poskytneme konečný domov s dostatkem práce a zábavy. Cvičil s ní synek Vítek pod mým odborným velením, ale po nějaké době jsme to trochu přehodnotili a vyměnili si pejsky - já trošku trápím Shelbičku, která s Vítkem prostě nepracovala (nepracuje samo ani se mnou, ale já to líp unáším ), a jemu jsem přenechala Coru, jež byl jediným naším psem, který Vítka poměrně vzorně poslouchala. Corinka nás opustila 14.2.2016. 

Novým  přírůstkem v naší už beztak trapně početné smečce je od 19. března 2011  Ejsík - Acer Regina Canina, od kamarádky Reginy a její hvězdné psiny Sii. Sia je mistryně světa v záchranařině z r. 2009, navíc když ji vidím, nostalgicky vzpomínám na Zarku a Bugču, kterým je docela podobná jak projevem, tak neobvyklou aguti barvou. Acer patří manželovi, který se pod vlivem mých kamarádů  taky dal na záchranářský výcvik. A protože Cora byla v té době velmi vážně nemocná a víceméně neschopna výcviku  a já jsem manželovi jeho krasavce skoro záviděla, zvětšila jsem trochu bezhlavě v červnu 2011 naši smečku o již zmíněnou  parsoničku Kety - Ety Kutcher-Chan. To jsem ještě nevěděla, jak dobrý tah to vlastně je, protože naše stařičká kníračka Isa se v polovině července poměrně náhle odebrala za duhový most. Kety je hrubosrstá trikolorní poděska z pracovního chovu, nicméně lovecký výcvik nás  minul.  Má složeny norovací a vlohové zkoušky, abych potěšila chovatele, a kdybych byla myslivcem, nějspíš bych nad ní láskyplně slintala, protože lovecká kynologie by jí zřejmě šla nejlíp ze všeho. Takhle se věnuje hlavně záchranařině a agility, ale má taky solidně našlápnuto. Posledním přírůstkem ve smečce je  od Vánoc 2016 tervuerenka Sweet Devil z Kovárny, které se říká pokémonsky Eevee. Patří Vítkovi. Sliboval, že s ní určitě bude cvičit, ale nějak na to asi nedojde. Nicméně Eevička je moc milý pejsek, takže i necvičící u nás zůstane. 

Dalšími obyvateli naší domácnosti a dvorku dlouho byla kočka Minda, která se dožila bez pár týdnů 22 let, dále proměnlivý počet králíčků  (4 - 30) a slepic (0 - 20) - obojí podle momentální kondice psů a naší nepozornosti. Ti své stránky nemají, ale mají fotky v  galerii. Novými   přírůstky v  naší velké  smečce  byla  od  listopadu 2009    2 kouzelná koťátka od naší kamarádky Báry - Mourinka a Tečka, která bohužel  podlehla Cherrince a jejím loveckým instinktům (kočičky byly vychovány společně se psem, což se jim stalo osudným), Byli jsme z toho velmi smutní, proto jsem pořídili pokračovatele - stali se jimi  odrostlí popelnicoví kocourci Tygr a Levhart Levhartík ovšem neměl dlouhý život, podlehl v květnu infekční peritonitidě, proto byl nahrazen malým hubeným útulkáčem Čertíkem.  Ten se skvěle aklimatizoval,  už dorostl Tygra a tvoří spolu nerozučnou dvojku podvratných živlů. Březen 2013 byl velmi smutný - opustila nás Cherrinka a taky Tygřík, který nepřežil střet s autem. Asi po měsíci jsme Čertíkovi pořídili kočičku Šao, sebranou v příkopě. Nikdo ji nechtěl, tak jsme ji chtěli my. Nakonec nás opustila - nastěhovala se k někomu jinému, a v září se bohužel potkal s bezohledným řidičem také Čert.  Nejnověji od října 2013 u nás bydlí stopař Tom od Ivy Jílkové (stopnul si ji na silnici a vsublimoval se jí do auta) a mouratá micka Sandy. Oba vycházejí moc dobře se psy a starají se o pravidelné kino v obýváku. Před Silvestrem k nim přibyla také malá kočička Zrzka, která jistě také brzy zapadne.

 Všechna zvířátka  dohromady zabezpečují hladký chod naší domácnosti, trvale prověřují naši bdělost a pozornost a zaměstnávají nás 24 hodin denně.

Dvounozí členové rodiny jsou manžel Pepa a synek Vítek, s oběma je docela psina, bez nich by byl   život  bezproblémový, spořádaný, pohodový ...a nudný

 
 

 

Portrét



Kontakt

MVDr. Marta Skrejvalová

Praha

603 179 294

Archiv

Kalendář
<< září >>
<< 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30