Jdi na obsah Jdi na menu
 


28. 4. 2009

Isinčiny záseky

Isinka je už důchodkyně (takový trochu prduch, má elánu pořád spousty a chuť do práce jí stále nechybí), ale příhody z jejího mládí fakt stojí za to. Třeba ta, jak nám doma počítala peníze.

To bylo Ise asi kolem 5-6 měsíců a v tomto věku byla velmi akční a podnikavá. Nechávala sice na pokoji naše boty a oblečení, ale jinak byla ujetá přes papíry a kůži (to ji drží dodnes).  Občas jsme doma našli některý zapomenutý časopis rozložený na prvočinitele, o novinách nemluvě. Jednou to dokonce odnesly moje účetní doklady položené na konferenčním stolku, které si Isinka hbitě stáhla, ačkoli to měla přísně zakázáno. Vůbec naše domácnost v té době živě připomínala hornickou šatnu – co nebylo přivázáno ke stropu, bylo její a odsouzeno ke zkáze.

Stejný osud měla i kožená peněženka, takzvaná rodinná kasa.  Sešly se nám jednoho dne doma obě výplaty, no celkem kolem 25 tisíc, z toho moje byla v 500 korunových bankovkách, takže slušný paklík. Veškeré peníze jsem spořádaně uložila do společné peněženky, tu jsem položila na stůl a odběhla nakrmit zbylou domácí zvěř.  Po krmení králíčků a slepic jsme vyrazili vypohybovat psy, Isa samozřejmě s námi. Obveselovala ovčáka Centa a belgičandu Zaru skoky z jednoho hřbetu na druhý během jejich hrátek v dostihovém tempu.  Trénink se vyplatil, k čemuž se dostanu později v jiném povídání.

Vylítaná Isinka byla jako andělíček, usnula snad již cestou do pelíšku, tak jsme vyrazili na velký nákup. Vrátka mezi kuchyní a obývákem nějak zůstala otevřená, ani nevím, kdo vlastně nezavřel… Supermarket je i s přesným nákupním lístkem na poctivou půlhodinu a cestou jsme se také stavili na návštěvu u kamarádky, vrátili jsme se tak za 2,5 hodinky. Už ve dveřích mě mělo varovat ticho, které panovalo v domě – Isa byla vždy dost hlučná, zejména když měla radost nebo s ní jinak cloumaly rozličné emoce. Vůbec mi to nedošlo a důvěřivě jsem stiskla kliku, abych se přivítala s naším malým členem rodiny.

Šok po otevření dveří není popsatelný, nicméně již tuším, jak to vypadá v domácnostech, kde si stelou prachama.  Podlaha obývacího pokoje byla z velké části pokryta bankovkami a mezi nimi Isa právě cloumala naporcovanou peněženkou a statečně vrčíc ji vraždila. V prvním momentě jsem málem omdlela, pak jsem se vrhla na koberec a vřeštěla na ni, ať to okamžitě kouká pustit. Isinka se bleskově zdekovala na pelíšek ječíc téměř stejně hystericky, jako já (a to jsem se jí ani nedotkla).

Pomalu jsem se vzpamatovala a začala sbírat peníze. Jedna bankovka měla na sobě jemný otisk psích zoubků, ale kupodivu ostatní zůstaly neporušeny a po přepočítání byly všechny, nechyběla jediná. Jen je už nebylo kam dát, peněženka byla skutečně na šrot, pro úschovu peněz už naprosto nepoužitelná.

 
 

 

Portrét



Kontakt

MVDr. Marta Skrejvalová

Praha

603 179 294

Archiv

Kalendář
<< září >>
<< 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30