CHS REALGAR

  S velkou slávou jsem vyrazila na MVP v Letňanech a už zase dlouho nikam nepojedu. Já po noční, nevyspalá, totálně groggy, Kety naopak dobře vyspinkaná a plná elánu. Přípravy byly velkolepé, ve čtvrtek (aby neměla moc měkkou srst) bylo velké koupání skoročerné Kety, která se proběhla pod očouzenými kotli. Pustila až po druhém kole šamponu a usilovném drbání kožíšku. V pátek ráno jsem s bělostnou prtkou vyrazila na procházku a odměnou za péči mi byla celohnědá prtka, neb se zráchala v nějaké odporné traktorové kaluži. Pokoušela jsem se neúspěšně bahno vykartáčovat a nakonec jsem zvolila mokrou variantu, vrazila berušku do vany a pečlivě osprchovala, tentokrát aspoň bez šamponu. Pak jsem odjela na noční a domluvila se s Pepou, že pojede na výstavu s námi. V sobotu ráno byla před Vetcentrem fronta zdravých pejsků - připojila se také Danča s Teidy, která vzala k Toníkovi do auta také Vítka, k nám se umístila moje účetní Helenka s Bertíkem. Pejsci byli v mezích normy (a zachování čisté Kety - netušila jsem, co je to za dřinu) vyběhaní, pohráli si u nás doma. Cesta byla rychlá přes Prahu, ale před výstavištěm byla dlouhá kolona, takže jsme přijeli dost pozdě. Helča se ztratila hned před vchodem, kde jsme se chvilku zdrželi a zamotali se v davu. Následně jsme se dobrodružně shledávali telefony, které jsme vzájemně neslyšeli pro velký hluk v hale. 

Žádný problém to ale nebyl, poněvadž před námi šlo ještě 60 JRTů. Kruhy byly poměrně malé a hlavně sesazené 4 k sobě (pořadatelé zřejmě šetřili pásku), takže přístupné pouze ze 2 stran a to ještě dost omezeně. Obě přístupné strany byly obloženy klecemi a domečky, mezi kterými se proplétaly davy vystavovatelů i diváků. Víceméně se tam nedalo hnout, proto jsme se zaparkovali podstatně dál v místech, kde bylo víc prostoru. Tam jsme rozložili deky a spacák, přepravku a uložily pejsky.  Pepa šel nakupovat s Vítkem, konečně nás taky dohnala Helenka a připojila se s Bertíkem k nám. Berťas byl z holek docela na větvi, moc si chtěl hrát, tak jsme  mu chvilku půjčili Teidinku, aby Kety nebyla rozcuchaná a oslintaná. Když se Pepa vrátil, zanechaly jsme ho s Dančou u psů, kluci byli rádi, že mají chvilku volno a hráli si. Jejich hrátky byly docela podivné - jeden ve spacáku a druhý mu bránil vylézt, pak se vystřídali. Do spacáku lezli střídavě a ochotně, tak to snad nebylo tak brutální (přiznám se, že já se svými skoro klaustrofobickými problémy jsem se na to nemohla ani dívat. My jsme vyrazily zkontrolovat dění v kruhu (ještě máme nejmíň hodinu) a pak jsme obcházely stánky. Přebytek času jsme využili k nákupům různých děsně důležitých předmětů, jako jsou trička, plyšáci, hřebeny a tak. Pak jsme taky povenčily vzadu za halami a způsobily téměř pozdvižení, neb jsme holky směle pustily, nechaly běhat navolno avesele řádit, a pak taky zavolaly. Bylo sucho a poměrně čisto, tak jsme si to mohly dovolit, jen ostatní vystavovatelé s načesanými  pejsky na vodítkách na nás koukali dost překvapeně.

Nakonec na nás tedy došlo. Už při vstupu do kruhu mi byl celkem jasný scénář, konkurentka byla Černá faunka a paní Spolková si ji vystavovala sama. Její fenka (vlastně její není, jen ji předváděla) byla moc pěkná, má správně rozložené malé znaky, ale šťávu vcelku neměla žádnou, doma toho asi taky moc nenaběhá. Kety se svým  hrudníkem a stehny vedle ní vypadala, jak kulturistka, navíc její projev byl moc pěkný, celou dobu vrtěla ocáskem a byla dost rozjuchaná. Posouzení na stole zloušela maličko bojkotovat, ale v záloze jsem měla páreček, takže v rámci dobývání pamlsku z dlaně stála nakonec docela hezky. Taky v pohybu se předvedla moc pěkně, má prostorné chody a měla radost, že se konečně něco děje. Její znaky - plotna na zádech hodná skoro kravičky - jsou samozřejmě lehce na závadu, ale jinak se rozhodčí líbila, výborně hodnotila její osvalení a pohyb. 

Posudek:

Velmi pěkná hlava, malé tmavé oko, dobrý krk a ramena, mírně klenutý hřbet a níže nasazený ocas, dostatečně zaúhlené zadní končetiny a výborný pohyb.               Velmi nadějná 2.

Tak jsme skončily druhé, což mi ovšem v podstatě nevadí. Kety si to užila, líbilo se jí v kruhu i celkově na výstavě, předvedení bylo moc pěkné zejména s ohledem na to, kolik jsme toho natrénovaly... Ostatní byli také spokojení, kluci se královsky nadlábli a odjeli s Pepou po poledni k nám domů, aby si taky mohli pohrát na počítači, my jely až skoro ve 4 odpoledne.  Závěr: do Letňan už teda asi jen na čumendu, vystavovaání mě tam moc nebaví, vystavovat budu jezdit spíš pod širé nebe a na speciálky, ideálně k zahraničním rozhodčím.    

Dorazila jsem domů a upadla do kómatu na 2 hodiny, neb na výstavišti jsem si dala nějak hodně silnou kávu, takže jsem neodpočívala a nespala ani v autě. V 7 jsem vyskočila a mastila na další noční, na které jsme opět nespaly skoro vůbec, protože chodily samé děsně akutní případy, jako zalomený drápek, drbavý pejsek a tak. 

Fotky zde